Tenkrát si Silva zrovna hledala novou práci, nějak neměla čas, já jakbysmet, mejly řídly a nakonec mezi námi zavládlo rádiové ticho. Tak když už se tam potáhnu, zastavím se, bude koukat, holka. Neměl bych vzít flašku?
Ten byt měl být po nějaké paní, co tam nechala hrozný bordel, tak se prý nemám leknout. Pche, na bordel jsem zvyklý, taky jsem byl kdysi ženatý. Chodba mi přišla nějak povědomá. Tady někde bydlela Silva. To je věc, budu bydlet o vchod vedle, v tom samém baráku.
Odemkl jsem. Zvláštní pocit, Silva měla zrovna takovýhle půdní byt. Ale tolikrát jsem tam nebyl, abych si to přesně pamatoval. Prostě nějaký podobný. Ty podkrovní byty jsou všechny na jedno brdo.
A pak jsem se rozhlídnul po pokoji. Stejný nábytek, na stejném místě. Stejná podlaha, byť tentokrát na ní schází naše svršky, poházené ode dveří až k posteli. Stejná postel, jen tentokrát zaházená bordelem. Stejný věšák, hledám na něm její oranžovou džísku.
S hrůzou se rozhlížím po bytě. Tohle přece není bordel po stěhování. Na posteli její (i můj) oblíbený Pratchett. V knihovně fotka Silvy a jejího prcka. Její oblečení, její knížky. Věž a cédéčka. V lednici jogurt. Takto vypadá spíš byt po zoufalém úprku. Nebo se někdo zapomněl vrátit z dovolené?
Cítím se jako skutečný šmírák, ale nemůžu odolat. Courám se bytem a v hlavě se mi střídají horké vzpomínky a katastrofické scénáře. Když usínala, říkala, že mě má ráda. Překvapila mě. Hořkosladké je vzpomínání na věci minulé. Co se to jen s ní stalo? Zajelo ji auto? Honí ji mafie? Nebo skončila v nemocnici a prcek v děcáku?
Domácí mi do telefonu popisuje, jaké po ní zůstaly dluhy, jak prý lhala a zapírala se, až se nakonec úplně ztratila beze stopy. Aha, takže to byla vlastně podvodnice a já unikl jen o vlásek?
Nevěřím ani jedné verzi. Nejspíš byla jen tak praštěná a lehkomyslná, jak si ji pamatuji. Jen tentokrát to přehnala. Konec konců, já nejsem tak moc jiný, abych ji nerozuměl.
Nevím, jestli budu bydlet v tom bytě, ale ať je raději v pořádku. Třeba u kamarádky, u rodičů nebo u nového chlapa, co já vím. Rád bych s ní někdy dopil to Lambrusco…
