čtvrtek 22. července 2010

¦ Kytara

Copak dělají tatínkové, co mají děti z předchozích manželství daleko? Uhodli jste. Tedy pokud říkáte, že se s nimi vidí jen velice zřídka. A ještě jedna: Copak dělají tatínkové, co vidí své děti jen zřídka, aby pak utišili své svědomí? Zase jste uhodli, pokud ovšem říkáte, že kupují dětem drahé dárky.

Jeden takový tatínek, talentovaný kytarista, měl takového vzdáleného synáčka, taky talentovaného kytaristu. Moc často ho neviděl, jak už se to dálkovým tátům stává a svědomí ho kousalo. A tu mu najednou jednoho dne došlo, že synáčkovi bude brzo 18. A jelikož svědomí začalo v tu chvíli kousat obzvláště velkolepě, šlo se shánět obzvláště velkolepý dárek. Samozřejmě kytaru.

Tatínek kytarista byl postrach všech kytarových krámů ve městě. Dokázal vybírat hodiny a hodiny a donekonečna nespokojeně všechny kytary vracet. Tato na dvanáctém pražci nedrží akord. Tato má na géčku nevýrazný flažolet. Tato má podvyživené středy a přehnané basy.

Tentokrát veškerá ta námaha nebyla marná. Když už si prodavači vytrhali skoro všechny vlasy a začali se podobat autorovi těchto řádků, našli JI. Kytaru vyrobenou z těch nejdražších surovin a s ohromnou námahou, ale výsledek - skvost.

Měla zvuk, že by McLaughlin i s Hendrixem slzu uronili. Jen snad Paco de Luca by ohrnoval nos nad moc úzkým hmatníkem. Měla flažolety, středy, ba i kraje, jak se na Miss Kytaru sluší a patří. Samozřejmě stála tolik, co méně majetné vrstvy dávají za auto, ale když ona byla tak úžasná.

Tatínek vyložil na pult úspory na dovolenou a potlačil myšlenku, jak bude večer vysvětlovat manželce, že v létě se pojede leda k babičce do Vršovic. Svědomí alespoň na chvíli ohromeně sklaplo. Prodavači ho pro jistotu osobně doprovodili ke dveřím a raději hned zamkli krám.

Hrdě a opatrně nesl tatínek  ten kytarový skvost v náručí jako miminko až na zastávku tramvaje. Tíseň z ceny a zajímavé rodinné diskuse zaháněla představa šťastného úsměvu čerstvě dospělého synáčka. Teď bude vědět, že na něj jeho táta myslí. Že ho má rád - a ty svědomí jedno pitomé, ticho budeš!

A tak tam stojí na zastávce, oddává se hlubokým myšlenkám, když ho najednou napadne jedna mělká. Ale zato hrůzostrašná. Do prdele! DO PRDELE!!! Koupil správně? Synovi je osmnáct - a tatínek ani neví, jestli je jeho syn pravák nebo levák...

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, Ty máš nějakej otcovskej splín, myslím, a neber to zle, protože asi na mě myslíš ve zlým, že se ti stýská po dětech, jinak by si o nich takhle nepsal. Dneska je na Spilce na nádvoří - Prazdoj pivovar od 8 Vojta Dyk, jdu z kamarádkama (teda s jednou, druhou paní neznám, mimochodem ta paní je s dětmi sama). No nic, asi se nebudeš chtít sejít. Už pro jeden důvod, druhej je, že by si odfrčel na zpátek vlakem. Vstup je zdarma.