Děda si mě pak vzal na koně a šlo se domů. Babička mu naložila hovězí polévku (děda vždy říkal "tu vodu"), pak na desku vyndala z polévky hovězí a morkovou kost, kyselé okurky, já ujídal a děda se na mě naoko zlobil, na malého zloděje. A pak si děda vzal noviny, důstojně odešel na záchod a mě to vždy přišlo jako celá věčnost, než se zase vynořil ven.
Toto patří mezi moje nejzazší vzpomínky, mnohem víc si z tohoto věku prostě nepamatuju. Ale zato si dobře pamatuji, jak o dost let později jsme se s bráchou vztekali, že táta s knížkou blokuje záchod už aspoň hodinu. Táta po dlouhém boji neochotně vylézal ven a naoko mrzutě prohlašoval, že příště nekoupí byt třípokojový, ale tříhajzlový. A my s bráchou jsme už stáli frontu - s knížkou v ruce. A pak jsme přesně podle táty rozčilovali mámu, když jsme na polívku říkali, že "vodu nechceme", jen to maso.
Ještě to bude trval dlouho, než budu děda. Ale stejně už cítím, jak na mně pomalu doléhá... je to zodpovědnost? Bohužel muži se stejným příjmením jako já moc dlouho nevydrželi. Teď jsem já nejstarší muž mého rodu. Dostal jsem najednou strašnou chuť na polévku. A pak jsem poobědval vařené hovězí. S kyselou okurkou, křenem a nahrubo mletou solí. Mňam. A po obědě si vezmu knížku a odeberu se tam, kam i králové chodí pěšky.
Ne, děda a táta neměli doma WiFi, ani neblogovali. Já nemám vytahané tepláky ve stylu Homo Homolka, ani neumím vyměnit kolo u auta. Ale občas mě napadá, jestli opravdu se ten náš svět mění tak moc, jak se tak často říká. Mají pravdu ti Francouzi: plus ça change, plus c'est pareil...
Jak jsem přišel z práce, u dveří na mě nadšeně číhal můj malý syn. U oběda mi kradl kousíčky kyselé okurky a já se na něj naoko zlobil, na malého zloděje. Teď si trůní na nočníku a zcela samozřejmě si u toho prohlíží Čtyřlístek. No kde to jen odkoukal?
P.S. Nemáte někdo známého řezníka? Už léta jsem neviděl v krámě morkovou kost.
2 komentáře:
řeznictví robertsons - morková kost, hovězí oháňka, anglický párečky...http://www.robertson.cz/
Dík moc. No co bych počal bez svých čtenářů... :-) Tu pobočku na Vinohradský mám za rohem, hned co se vrátím do Prahy, jdu to vyzkoušet :-)
Okomentovat